Tajemný zmrzlý dlouhý a suprový pochod
Autor: Markéta <>, Téma: Zprávy a zprávičky z akcí, Zdroj: Markéta, Vydáno dne: 16. 10. 2007
Po nějaké době opět akce, kde jsem byla maximálně spokojena, ba přímo nadšena. Skvěle jsme fungovali jako parta. Díky!!!
Tak jsem se rozhodla něco poznamenat k akci, která proběhla v noci za soboty 13.10. na neděli 14.10. Zúčastnili se: Matěj, Žabikuk, Smajlík, Pajde, Mirka, Honzík (ten zasluhuje pochvalu!!!) Sešli jsme se v sobotu v 19:00 na vlakovém nádraží v Sokolově. Následovala cesta vláčkem až do Chebu. Zde jsme chvíli počkali, zažili zajímavou příhodu s dvěma kluky-muži... poslechli jsme si jejich názor a potom už jsme zdrhli na vlak. A pak už jen dál do Mariánek.
Po chvilce váhání jsme se rozhodli jet MHD. A díky tomu jsme hodlali stihnout i zpívající hraběnku von Tánu ve 21:00. Stihli jsme. Dost nám k tomu pomohly i naše, zatím čerstvé a neunavené nohy:-) Nejsem si zrovna jistá, ale mám pocit, že zpívali Lazebníka Sevillského. Ale fakt nevím... A pak následovalo hlasování, zda počkáme i na další vystoupení Tány, nebo vyrazíme vstříc temným lesům. Naštěstí, protože, díkybohu a ještěže nás ostatní přehlasovali (mě a Mirku) a tak jsme zůstali. Potkali jsme malého tvorečka, někteří ježka viděli poprvé v životě a byli opravdu nadšeni. Dále jsme si posledchli malou přednášku z našich dějin a naplánovali jsme loupež klenotů. Konkrétně náhrdelník z českých granátů, korunku a ještě nějaké ty drobnosti. Bohužel to nevyšlo, protože jsme vzápětí zjistili, že policejní stanice je těsně vedle:-) Tak jindy... Pak už bylo najednou skoro deset a plán, jak se zdarma najíst a zahřát v nóbl restauraci jsme museli vzdát. Uháněli jsme na další zpěv. Nestihli jsme to od začátku, ale to nevadí. Nádhera!!! Úchvatný zážitek!!! A pak už se přiblížil čas odchodu.
Postupně se zmenšil dav, počet projíždějících aut, a my najednou šli nočním lesem s nebem posetým hvězdami nad hlavou. Prostě krása. Jak jsme již věděli, máme hledat poklady. Dokonce mi byla časem svěřena GPS, ale pak jí došly baterky... Ž
e bych měla negativní vliv??? První poklad se brzy přiblížil. Došli jsme až k místu, které na starých mapách bývá označeno křížkem. Poklad. Rozdělili jsme se a pročesávali okolí. Po několika minutách jsme konečně objevili podivný předmět. Je to ono!!! Uvnitř jsme našli hned několik pokládků, které jsme si rozdělili. Další poklad nebyl příliš vzdálen. Ač jsme zahučeli párkrát do bahna ap. bylo to fajn. V dálce jsme záhy spatřili podivnou záři. A najednou vypadla GPS (to došly, mám ten pocit, ty baterky). Bez jakékoli rady jsme se tedy vydali za světlem, snad nám poradí. Vysoko na stromě viselo světélko. A za stromem čekal další poklad. GPS dostala rozum a já tak mohla oznámit všem ostatním potěšující zprávu, že poklad č. 3 je vzdálen něco přes 12 km.
Následoval asi nejtěžší úsek cesty (pro někoho). Začala nám být zima, nohy bolely. Honzík statečně pochodoval, ale přeci jen toho na něj bylo moc. Proto jej Matěj nakonec vzal na záda. Zastavili jsme se až u jakési "silničky", kde jsme po dlouhé době potkali auto. Chvíli jsme pozorovali hvězdy. Také jsme se dozvěděli "TAJEM". A pak už nás cesta vedla dál za září, která pocházela údajně od Sokolova. Cestu jsme si zpestřili písničkami. Přezpívali jsme snad všechno z kapkovského zpěvníku (a mnohdy hned několik písní najednou:-)) i plno dalších. Zažila jsem atmosféru, jakou už dlouho ne. Mám pocit, že mohu říci: "Kapka opět zafungovala tak, jak fungovat má."
Nakonec jsme našli i poslední poklad. Zde si moc cením toho, že byť jsme všichni sotva lezli, přesto jsme aktivně hledali poklad. I ten Honzík, který byl zmrzlý a sotva stál na nohou:-)!!! To nadšení bylo skvělé!!! Poklad jsme našli a zbýval poslední úsek cesty. Nakonec jsme se rozešli před 6. ZŠ. Domů jsem dorazila někdy okolo 7. hodiny. Osobně jsem spala do 10, nasnídala se a pak jsem si lehla ještě do 13:00, a déle to nebylo jen a jen proto, že mě mamka vzbudila na oběd:-)
Také bych ještě chtěla napsat, že Honzík předvedl úžasný výkon! Vždyť i my "starší" jsme sotva lezli!!! Nevím jak vy ostatní, ale já byla spokojená. A to je slabé slovo!!! Tuto noc jsem opět pocítila sílu přátelství, sílu Kapky. Ať už šlo o to, že jsme všichni společně zpívali, že jsme šli pohromadě, že jsme byli stále aktivní a nadšení a nebo to, že jsme spolupracovali... To vše a ještě mnohem víc. Bylo to s vámi super. Děkuji!!! Za chyby se omlouvám, píšu co nejrychleji a nečtu to po sobě, omlouvám se!