Aktualizace stránek provedena v neděli 14. listopdu 2021

Zprávy a zprávičky z akcí

Výprava do Potůčků, vlastně do Poohří :o)

V sobotu 2. června jsme se sešli na vlakovém nádraží, abychom společně odjeli do Potůčků, kde už čekala Sába Al Dhába. Měli jsme si projít Potůčky, (také tržnici a ty dva stánky, co tam jsou… :o), bazén, naučnou stezku… Ale… ale stalo se ale. V Karlových Varech mi zvoní telefon, volá mi Sabči maminka a sděluje mi, že v Potůčkách leje, leje a leje.

   Chvilku váhám a pak se společně domlouváme, že si uděláme náhradní program. Jdeme pěšky dolů k tržnici, odkud odjíždí většina autobusů. Cestou se ještě stavíme v prodejně belgické čokolády a doplňujeme pár kalorií. Kupuji jízdenky a odjíždíme autobusem směrem Doubí.
   Odtud už celou dobu pěšky… Nejprve míříme do Svatošských skal. Cestou pozorujeme různá zvířátka. Například nějaké ptáčky na drátech, Křečka, několik pejsků, bažanta, Mišáka, medvídky a koníky. U nich se zatavujeme a někteří se je pokouší nakrmit lahůdkou zvanou tráva. I se daří. Přímo u SS (rozuměj Svatošských skal) si sedáme, svačíme a pozorujeme horolezce, horolezkyně a horolezčata na protějším břehu. U stolu vedle nás náhle pejsek rasy pouliční buřtík zrzavý vyskakuje na lavici, přední ťapky na stůl a čumák zabořuje do půllitru s pivečkem. Asi mu chutnalo.
   Po chvilce odpočinku se vydáváme na další pouť. Přes houpací most na druhou stranu a směr Loket. Opět vidíme Křečka, Mišáka a také mravence a delfína. Skupinka tvořící polovinu našeho dnešního složené (konkrétně Mía, Mišák a Křeček) jdou před námi ve značném předstihu. Nějak pozapomněli na 7. turistickou značku, na odbočky… No nicméně se šťastně shledáme třeba u altánku Kalík, kde máme asi 10 minutovou přestávku, pak u pramenu Hořčička, kde se někteří pouští do architektonického veledíla zvaného kaskádové přehrady. Když už jsou dostatečně od bahna a již není co z okolí zrecyklovat pro stavbu, vyfotíme se ještě u smrčku, který jsme pravidelně na vánoce zdobívávali pro zvířátka a opět pokračujeme.
   Těsně před Loktem se domlouváme, že někteří půjdou horem, někteří spodem a někteří prostředkem. Křeček s Mišákem chtějí pozdravit babičku a jako záminku si našli to, že už Křečkovi došlo pití. :o) Máme cca půl hodiny na to, abychom přešli Loket a sešli se u Lokte. „Karel“ se ptal, jestli půl hodiny je dost, ale druhý „Karel“ usoudil, že to bude stačit. :o) Já na hradbách telefonuji Eržice a pak na ní ze shora mávám do okna. Na konci náměstí se všichni posilujeme zmrzlinou a další mňamkou. Bohužel Botanik vykoupil poslední Margotku, tak musím nepohrdnout těmi hnusnými bonbóny bez tuku… :o) Na mostě ještě pozorujeme, jak někteří nadšenci sjíždí po laně z hradu do přírodního divadla, v parku se někteří domáhají využít atrakce pro děti (klouzačka, pískoviště, kolotoč, houpačky…), ale společně pak přecházíme opět Ohři a vyrážíme směr Nové Sedlo a Sokolov.
   V první etapě ještě potkáváme Edisona. To už ale plníme úkoly, které pro mne, Markétu a Botanika připravují Mía, Křeček a Mišák. Nijak jsme se nedomlouvali, ale najednou na zemi vidíme ze šišek nápis: „NAJDĚTE PAPÍR“. Tak hledáme a plníme první úkol. Cestou jich je ještě několik. Zhruba v půlce cesty u houpačky do Sedla se setkáváme. Ukazujeme, že jsme všechny úkoly splnili. (Vyrobili lodičku s vlajkou z přírodního materiálu, máme šišku se smajlíke, papírek, vyfotografovali jsme něco zajímavého…) Po chvilce odpočinku a nezbytném fotografování první skupina vyráží napřed, aby mohli dále úkolovat. My se vydáváme za chvíli za nimi. Cestou opět plníme další úkoly. Vidíme, jak nějaký nadšenec zrovna skáče z „Velkého mostu“ přes Ohři. Cestou potkáváme dalšího známého a tentokrát je to sestra Míňa. Chvilku si s ní povídáme (navíc se dozvídáme, že měla za úkol nás chvíli zdržet) a pokračujeme směr Královské Poříčí. Tam u závory již na nás čeká první skupinka. Poslední úkol“ „Najít si odměnu“ rychle plníme a po chvilce si již plníme ústa lízátkem. :o)
   Ještě nezbytné foto a kráčíme směr Sokolov. Tady se rozcházíme. Jedni tvorečkové jdou přes houpačák do Těšovic a pak míří do kopce na sídliště. Já jdu směr sokolovské nádraží pro auto, ale hlavně zkusit vrátit jízdenku, kterou jsme vlastně nevyužili. Na nádraží moc příjemná paní v okénku a po stržení nějaké té částky mi část peněz vrací.
   Co říci na závěr? Byl to príma den. Sice škoda, že nám nevyšla výprava do Potůčků – někdy je příroda mocnější – ale i tak to stálo za to. Tak zase někdy příště.

| Autor: Matěj | Vydáno dne 03. 06. 2007 | 1975 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Náhodný obrázek
JP 2007 - 17
Cesta do Egypta
zobrazení: 1753
známka: 0
Přihlášení / Registrace

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server