Menu
Kontakt

Duha Kapka
Alšova 1745/72
SOKOLOV
356 05
kapka(a)kapka.cz

Číslo účtu Kapky:
2100802579/2010
Fio banka

Aktualizace provedena v úterý 31. října 2017
Zprávy a zprávičky z akcí

Tajný zápis z Krásné Lípy 2010

Naprostá senzace! Byl objeven Žabikukův zápis do deníčku! Zde jej exkluzivně zveřejňujeme pro vás! Pouze na stránkách Kapky!

Milý deníčku, Je sobota 6.3.2010 a já byla vybrána jako doprovod tajné výpravy zvířat, která jsou odvážena do divočiny. Myslím, že někdo nás musel odhalit již na nádraží v Sokolově, poněvadž utajit tolik zvířátek prostě nejde. Ve vlaku jsem to již věděla naprosto jistě. Po nastoupení jsme museli označit všechny obyvatele zoo popisnými štítky, na nichž měli některé základní informace. Popisný štítek jsem samozřejmě obdržela i já a Cipísek s Matesem. Neumíš si představit, co to je jet se zoo do divočiny!
  Hned v prvním vlaku vyrazili dveře od kupé a já trnula hrůzou. Naštěstí se je Gufimu podařilo nasadit zpět. Uff, ať už to je za námi! Posila přistoupila v Ústí. Že Míša jede tajně trochu navíc jsem věděla, ale když jsem se dozvěděla v Děčíně, že „tak nějak navíc“ je nás víc, trochu jsem zpanikařila. Cipísek na tom byl asi ještě hůř, nedivím se - lístky měl on… Přesto jsme cestu vlakem zvládli a vystoupili v Krásné Lípě. Vydali jsme se k divočině.
  Narozdíl od rodné zoo, kde sice sníh ještě byl, ale postupně ubýval, zde ho bylo o dost více. Se stálým ujišťováním zvířátek větami typu „Jojo, už tam budem, už jsme vlastně skoro tam, jenom ještě pár metrů, už je ta divočina skoro vidět, už jen kousilínek…“ jsme se asi po hodině (možná déle) doplazili k cíli. Cipísek a Mates se cestou kdesi odpojili a byli na chatě dříve díky zkratce. Konečně i nás vpustili dovnitř. Zvířátka se ubytovala nahoře, my dole. Brzy se k nám dolu připojila i Mirča, nahoře jí byla zima. Mates zatopil a my se hned dali do zahřívání ztuhlých těl. Jako společný program jsme pro začátek zvolili několik her. Dorazil i Matěj, den utekl a my pomalu vyhlásili divočině večerku, vybrali mobily a odebrali se dolů. Tedy prve ženská část, nakonec se připojil i Cipísek, poněvadž mu zřejmě byla zima a snad i trochu smutno bez nás…;o)
Dole bylo opravdu veselo, příjemná atmosféra a nemožné se stalo skutečným – děti byly tišeji než my! Za to sklidily obrovskou pochvalu (i když nevím, zda o ní oni ví), vždy se totiž stávalo, že děti první noc hlučely. A vlastně ještě jednu pochvalu – pro rádce, okamžitě zabavili zvířátka, než jsme to mohli udělat my a hráli s nimi na půdě hry. Večer dorazil z nákupu Matěj a Mates a v dílně redakce se začalo tvořit překvapení na další den. Spát jsem šla snad ve 2 nebo v kolik! Hrůza!;o)
  Milý deníčku, Je neděle 7.3.2010. Hned ráno se rozkřiklo, že Cipísek se v noci přesunul k nám do pokoje a spal s Mirčou;o) Prý mu byla zima… Podařilo se mi vstát brzy, takže jsem se mohla kochat tichou divočinou a zacvičit si. K snídani byla sýrová pomazánka, k obědu zasmažené těstoviny, Matěj je však nazval zasmraděné těstoviny. Ráno bylo navíc vydáno 1. číslo Mixéru, prázdninového časopisu oddílu Kapka. Bylo naprosto úžasné sledovat, jak se najednou všichni zklidnili a četli. Procházela jsem divočinou a fotila – tu zvíře na stromě začtené do Mixéru, tu zvíře u ohně čtoucí a popíjející čaj, tu celá smečka čtoucí časopis… Všechna zvířátka působila nejednou tak inteligentně!;o)
  Vydali jsme se též do Jeskyně víl. Nejdříve jsme se nahoru vydrápali já a Cipísek (Mates s Matějem byli opět nakupovat; přitom místo jídla jako první koupili novou hru – Blokus, na jídlo však naštěstí také nezapomněli). Nahoru to byla jedna ledová skluzavka, pohyb vzhůru šel vykonávat pouze pomocí rukou a řetězu. Jeskyně však byla skvělá. Naprosto super, zvlášť v pouhých dvou návštěvnících;o) Poté jsme se vydali zpět a zvažovali, zda pustit nahoru i zvířátka. Já byla proti, Cipísek pro. Silnější zvítězil a po menších skupinkách se zvířátka vydávala vzhůru. Když se všichni, kdo měli zájem pokochali, vydali jsme se zpět. Cestou se malá skupinka odpojila (Žabikuk, Cipísek, Simča, Kofi, Turbomišák, Mik) a vydala se dál. Pokračovali jsme na Turistický most, poté opět zvítězila Cipískova přesvědčovací schopnost a pokračovali jsme na Brtnický hrádek. Bylo to nádherné. Blbli jsme, pořádali zápasy na padlém kmeni… Nakonec jsme se i my vydali na cestu zpět.
  V divočině na nás čekalo překvapení – přijela Beny! Úžasné!!! Večer jsme se shromáždili v jídelně, byla představena Beny těm, kteří ji dosud neznali, byla obdarována Žabikuk (kromě jiného tím, co praštilo cestou Matěje do nosu;o), později se ukázalo, že věci se na něj samy vrhají, např. padající hrnce v kuchyni aj.), byl obdarován i Mik… Milý deníčku, Úžasné ráno! Mišel včera vymyslela bezva nápad – bojovku pro zvířátka v divočině. Dostali úkoly – poradit si společně s přípravou snídaně atd. atd. a nakonec vzbudit vedoucí. Kdokoli vyšel z pokoje předčasně, musel předstírat, že jinak ještě spíme, že prostě všichni vedoucí mají půlnoc. Když přišli dělat budíček, jako zázrakem jsme ze vteřiny na vteřinu usnuli;o) Jelikož zítra nás čeká výlet do Babylonu, byl tento den volnější. Absolvovali jsme výlet po okolí, zvířátka vykoupila obchod, pár se nás s Beny vydalo ke kostelu, bohužel zavřenému. Pak jsme zamířili opět do divočiny. Na zítřek se moc těším!!!;o)
  Milý deníčku, v úterý 9.3.2010 se mi nechtělo vstávat, ale nemohla jsem si nechat ujít pohled na odcházející zvířátka;o) Sotva se nasnídali a sbalili, vydali se na nádraží a pak do Liberce a do Babylonu. Naopak mě čekal příjemný tichý den. V divočině zůstal Cipísek, Žabikuk a Mates. Nejprve jsme se vrátili zpět do postelí a dospali chybějící hodiny, pak jsem se s Matesem vydala na nákupy. Respektive on do infocentra a já na nákupy. K veliké radosti mé, jsem objevila v obchodě Rychlé špunty, takže jsem nakoupila, mimoto také dva bublifuky a několik chybějících věcí na dort a minipřekvapeníčko pro Mišel. Po návratu jsem se pustila do tvoření dortu. Cipísek okukoval, pak se šel dívat na jakýsi film, Mates se taktéž nějak zabavil. Veliký údiv čekal na Cipíska, když vstal a zjistil, že stále ještě dělám dort (asi po 2-3 hodinách) - inu, my pomalejší…;o) To už jsem ale finišovala a večer jsme si ještě stihli zahrát Proroctví. Kupodivu jednou nevyhrál Mates, ale Cipísek. Já jsem si opět ani neškrtla…;o) Někdy po půlnoci začal Matěj přivážet děti. Brali jsme jednotlivé skupiny nahoru, posílali do postele, dávali jim boty ke kamnům, ohřáli čaj… A tak to šlo s jednou dávkou dětí po druhé. Nakonec byli všichni v postýlkách, následovala práce v redakci a někdy kolem druhé jsem opět odpadla. Ostatní možná byli vzhůru o dost déle, nevím…
  Milý deníčku, Najednou je už středa 10.3.2010. To to letí. V divočině byla noc dlouho, i den byl spíše zotavovací a odpočinkový. Odpoledne jsme se jen vydali na krátký výlet, došli jsme ke zřícenině (Krásný Buk???). Já jsme se vydala zpět dříve s Káťou, ostatní chvíli setrvali. Sotva jsme došly na barák, byly jsme obě svědkem Mišeliny lži do mobilu. Tvrdila, že již dávno z Lípy odjela. Chudák Robin;o) to už jsme se však vrhli do velkých příprav na oslavu narozenin Krále Jelimána. Sotvaže dorazily děti, bylo jim vysvětleno co a jak, byly poučeny a zaúkolovány. Po chvíle bylo svoleno k vypuštění Matěje z pokoje;o). Vydal se po šipkách do schodů a kuchyní až do jídelny. Zde byl ohlášen hláškou z Madagaskaru, po dalších šipkách došel k trůnu, na „enter“ se posadil a byl korunován Káťou. Poté již přicházeli jednotliví členové s dary. Společným dárkem byly puzzle (od každého dostal 1-2 puzzlíky) s obrázkem ze seskládaných fotografií. Někteří přidali i další dárky. Nakonec přišel (tedy byl přinesen) dort. Malý zádrhel nastal u prskavek, ale nakonec se je podařilo zapálit, do toho létaly bubliny, král byl ovíván listy… zkrátka královská oslava. Následovalo rozbalování dárků, focení, přípitek, porcování dortu… Jako kulturní program nás čekalo divadlo. Zvířátka totiž dopoledne dostala složitý úkol-byla rozdělena do skupinek po 4-5. Poté si vylosovala různé postavičky z pohádek, kterými se staly. Jejich úkolem bylo secvičit scénku-pohádku, kde se tyto postavičky setkají. Sešli se nám např. princezna se zlatou hvězdou na čele s Hrnečkem vař, Perníkovou chaloupkou a Sarumanem, dále třeba Otrávené jablko, Bobek, lev Alex, král Jelimán, Frodo Pytlík atd. atd. Některé scénky byly opravdu povedené, jiné měly vtipné momentky či hlášky. Porota si zapamatovala např. mouchu motorkářku (moucha určující, která princezna je ta pravá Zlatovláska bzučela poněkud svérázným způsobem), smích ježibaby z mobilu atd. Velice úspěšná byla scénka s hubnoucí princeznou…
  Večer přijel Robin. Asi je zbytečné psát, že jsem šla spát pozdě… Milý deníčku, To už je čtvrtek? Už jen zítřek a pak domů! To uteklo! Tentokrát jsme se vydali na Jedlovou. Trasa nebyla klasická, začali jsme v Jiřetíně pod Jedlovou. Žabikuk, Beny a Mates nechali Robina napospas zvířátkům a vydali se obdivovat zdejší hřbitov. Následovala naprosto úžasná křížová cesta, kde jsme se sešli s celou zoo. Nahoře nám byly dodány svačiny a Matěj se Žábou nás opustili. My ostatní jsme se vydali dál. Vynechali jsme prozatím Tolštejn a mířili na Jedlovou. Žabikuk se velkou část cesty bavila foukáním bublinek z bublifuku;o) Velikým nezvykem bylo, že jsme přicházeli na Jedlovou a slunce ještě nezapadalo. Dokonce bylo dostatek času udělat místním kšeft. A tak jsme se poskládali ke stolům a objednávali a jedli a pili a platili. Někteří vedoucí byli dokonce identifikováni jako učitelé (Robin aj.). Z Jedlové jsme se vydali na Tolštejn a poté na vlak. Ten první jsme nestihli, byť někteří aktivisti se dali do běhu a doufali, že za 10 minut kilometr a půl zvládneme. Nestihli jsme a čekali na další vlak. Opět nás zabavil bublifuk. Konstatovali jsme , že některým bublinám bylo dopřáno žít dlouhý život. Jak jinak vysvětlit, že se až nepřirozeně vyhýbaly všem možným překážkám a letěly a letěly a nepraskly… Vláček pro nás nakonec přijel a my se mohli vrátit zpět do divočiny. Čekala na nás návštěva v podobě Botanika, Petruše, Jirky a jejich malého „kosmánka“ ;o)
  Milý deníčku, Poslední celý den v divočině – pátek 12.3.2010. Den už byl opět volnější (jak pro koho), k obědu řízky. Při obědě jsem zažila traumatický zážitek. Sedím tak s Beny u stolu, konečně jsme nandaly dětem a mohly se samy v klidu najíst. Zrovna říkáme, že by to chtělo po obědě tak hodinku pauzy na vydechnutí, když se z kuchyně ozve cosi jako „Tak jdeme ven, Matěji?“ Vrhly jsme zděšený pohled na sebe i na zpola plné talíře… Ven!!!??? Už!!!!???? Naštěstí šlo o planý poplach. Matěj opět musel odjet a s dětmi nakonec šli ven vedoucí, Žabikuk a Mates zůstali na baráku, aby ohlídali vajíčka, zatopili a těšili se na děti. Ty zatím venku tvořili jedinečného sněhuláka. Velice rychle se však zase vrátily;o) A večer nás čekalo překvapení – Matějanda!!! A jaká! Žúžová… (=růžová). Jen, kdyby si každý myl to nádobí poctivěji…;o( A to už se zase přiblížil slavností večer. Opět jsme zasedli do kruhu na židlích, Matěj zhodnotil akci, my jsme zhodnotili akci, byly uděleny NZ (Křeček, Láďa, Ropucha) a ŽK (Mik, Barava, Žolík). Protože však již bylo po půlnoci, zazpívali jsme jen několik písniček a už nás Matěj vyháněl do pelíšku. „Skorovenku“ ještě zazářily dvě prskavky, kolem divočiny zuřila sněhová vánice. Ani se, deníčku neptej, v kolik jsem šla spát…
  Milý deníčku, Je sobota 13.3.2010, den odjezdu. Vůbec ale vůbec se mi nechtělo vstávat. Posnídali jsme a začali uklízet. Zametli, vytřeli, vysmýčili, vyčistili…jsme celou divočinu. Někteří se nudili, jiní nenašli chvilku na vydechnutí… Pak už jsme jen rozdali v rychlosti trička a v hrůze, že dopadneme jako loňský rok jsme hnali na nádraží. Cestou jsem si vzpomněla na mobily v troubě, Robin zavolal Matějovi… Zkrátka jako vždy. Na nádraží jsme chvíli čekali, poté se rozloučili s Beny a vláčkem jsme se vzdalovali od krásných dní v Lípě zpět do běžného života. Přestupy v Děčíně a v Ústí, nacpaný vlak z Ústí nad Labem, ale jinak pohodová cesta. Matěj volal, že to nestíhá. Tak jsme rozdali děti do rukou rodičů a vydali se také do svých domovů a zoo. Večer ještě malé setkání s Matějem a pomoc při vynášení krabic z auta a pak již úplné rozloučení. Zkrátka velice příjemný týden. A teď hurá do postele dospat ztracený spánek!!!;o)

[Akt. známka: 1,80 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5
| Autor: Markéta | Vydáno dne 16. 03. 2010 | 2174 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Markéta
Časopisy k Duhovému mostu 2017
Reklama
Náhodný obrázek
Výpravy a hry - 29
LP 2009
zobrazení: 930
známka: 0
Přihlášení / Registrace

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server